Kapitalismus s lidskou tváří?

Riverpool Street Station je kromě toho, že se jedná o třetí nejrušnější nádraží ve Velké Británii, bránou do City, starobylého a ponurého centra anglického bankovnictví, místa, kde se zachází se všemi penězi, ke kterým většina lidí nikdy nebude mít přístup. Hned naproti tomuto nádraží je ono čínské bistro, ve kterém došli k závěru, že na smažení jarních závitků nemám tu správnou povahu.

Je zvláštní, že přímo uprostřed tohoto nádraží, které spojuje kolébku kapitalismu se zbytkem světa, si někdo může v suši baru dovolit neotloukat o hlavu nebohým špatně placeným zaměstnancům důležitost "týmu", nebuzerovat číšníky, když se hostů, kteří se ze všeho nejvíce chtějí v klidu najíst, neustále nevyptávají, co si ještě dají a nerozčilovat se, když si někdo dovolí jídlo pro personál jíst ve stejném oblečení, ve kterém pracuje.

Zrůdnost korporací a jejich agresivita vůči zákazníkům a bezohlednost vůči zaměstnancům je tady v Anglii dost očividná. Téhle restaurace jakoby se to ale vůbec netýkalo. A přesto mají přes obědy plno tak, že se tvoří fronty na volná místo. K čemu tedy celý ten humbuk?