Everybody's Talking

Při rozvozu, nebo spíš roznášce jídla ze suši baru občas někam musím jet metrem. Jednou jsem zaslechl jednoho ze šťastlivců vlastnících licenci na hraní v metru zpívat píseň z filmu "Midnight Cowboy". Sám jsem si na tento film o nepravdivosti amerického snu několikrát vzpomněl při pokusech za provize lákat kolemjdoucí do klubů ("promotion works" na konci června) , rozdávat, opět za provize, letáky (konec července) anebo najít místo, kde bych s cellem mohl být na ulici vůbec k postřehnutí (docela nedávno). Fiasko za fiaskem.

Je důležité jít si za svými sny. Jsou ale sny, u kterých to jde snadněji a přímočaře a takové, k jejichž splnění vede cesta plná překážek. Ačkoliv jsem měl jiné představy o své profesi než Jon Voigt v tomto filmu, příběh o nemilosrdnosti "velkého světa" se velice podobá příběhu mnohých tady. Zatím se mezi ně nechci počítat. Je ale pravda, že situací, ve kterých by nebylo nerozumné to vzdát, všeho nechat a vrátit se, už pár bylo.

Nikoho slavného jsem tu zatím nepotkal. Akorát mě jednou při projíždění Camdenem SL upozornil, kde bydlí Amy Winehouse a po cestě na hodinu japonštiny před několika týdny jsem se byl podívat na knihkupectví, kde se točily Black Books. Kupodivu je tady tento sitcom prakticky neznámý. To bude tím, že už je několik let starý a tady podobné věci vznikají jak na běžícím páse.