Když jsem minulý týden trávil čekání na tlumočení v kavárně studiem japonštiny, zaslechl jsem hodinu čínštiny probíhající vedle mě. Paní, Číňanka, učila Evropana nejzběsilejšímu ze světových jazyků podobně, jako se v kavárně toho samého řetězce scházím za účelem výuky s N-san já. Nyní bohužel velice zřídka. Nějakou dobu jsem si kutil kartičky se slovíčky, když se u vedlejšího stolu chystala usednout postarší asijská dáma. Moc si už podle obličeje Číňany s Japonci nepletu, tentokrát jsem si ale nebyl jist. Když ale paní vytáhla balík ubrousků a jedním z nich začala na pohled čistý stůl utírat, nebyl jsem již na pochybách.
Člověk potřebuje docela dost cviku na to, aby se národnosti východní Asie naučil rozpoznat. Narazíte na typy, které si splést nemůžete nikdy, hlavně podle oblékání či vystupování, ale musím říct, že i po teď už dlouhém procvičování občas danou osobu zařadit schopen nejsem. Dost praxe mám v práci, kde nám zákazníci chtějící ohřát housku diktují jména, která vyvoláváme, když je svačinka hotová. Tak se mi stalo, že jsem si myslel, že pán je Japonec a jmenoval se Kim anebo dnes, že pán vypadal velmi čínsky a řekl mi s londýnským přízvukem, že je Robert. A taky jsme dnes jedné japonské paní dovrtali objednávku a dali jí jiný toust.
Říkat věci očividné, jako "byl tam ten černoch" nebo "ten obchod, co mají ti Číňani", nebo dokonce "Číňana od Japonce, to já poznám!", není politicky příliš korektní a spíše se hodí použít eufemismů a na to, že někdo vypadá jinak nebo že má původ jinde, radno vůbec moc neklást důraz. Paradoxně se ale při přihlášce do zaměstnání vyplňuje dotazník "equal opportunities" (námět pro názvy dvou předešlých příspěvků mého blogu), kde jim to všechno musíte vyslepičit.
Myslel jsem si, že je něco špatně. Že přece na černochovi vidím, že je černoch a když Číňana od Korejce nebo Japonce rozpoznám, tak na tom přece není nic špatného. Není, ale pouze v daném kontextu a doopravdy je asi lepší v komunikaci, řekněme "na úrovni", stáčet hovor směrem, který naznačuje, že těmto věcem není kladena přílišná váha. Bylo by totiž lepší, kdyby na nich vůbec nezáleželo přes to, že se jedná o věci očividné. Ačkoliv by mělo nést stejný význam tvrzení, že "je černovlasý" jako "je černoch", tak tomuto tak není a ještě donedávna to s sebou neslo zcela jasnou stigmatizaci, které se toto tvrzení samotné ještě nezbavilo. Zkuste třeba říct, že vás podvedl ten blonďák, nebo že vás podvedl ten Žid. Slova je zapotřebí volit s ohledem na to, jak bývala používána dříve a co si pod nimi představujeme a co jsme si představovali. Nejsou pouze holým tvrzením.
Omlouvám se některým čtenářům za neustálé omílání problematiky multikulturalismu, ale vězte, že to společně s hudbou je jeden z hlavních důvodů, proč jsem si toto město vybral. S komentátory mnou dříve zmíněného projevu pana premiéra se samozřejmě roztrhl pytel a já se k nim už přidávat nebudu.
A co se týče hudby, není nikdy moc co psát. Tam je naopak zapotřebí slova volit velice střídmě.
Žádné komentáře:
Okomentovat