Druhý první jarní den

Včera, tj v první jarní den, tomu byl přesně rok, co mě autobus National Express z letiště ve Stanstedu vyplivl na autobusovém nádraží ve Stratfordu. Shodou okolností jsem právě v den tohoto výročí znovu ve Stratfordu měl pohovor na učení violoncella. Zatím druhý v Londýně. Netušil jsem, co čekat a co místo, o které jsem se ucházel, obnáší, jsem se dozvídal až během svérázného pohovoru.

Byl jsem jediný uchazeč, respektive mě music service pro obvod Newham měl ve svých záznamech jako učitele, a tak se obrátili jen na mě. Takže jsme si vlastně s vedoucím oddělení, lékařem a pianistou, pouze popovídali a místo "konkurzu" jsem dostal za úkol zahrát studentům, abych je na hru na tento krásný nástroj navnadil.

A tak se pro velký úspěch stanu učitelem violoncella na jednom východolondýnském college. Budu učit studenty jiných oborů, kteří si jako volitelný předmět zapsali violoncello. Dnes jsem byl synem vedoucího oddělení požádán o nahrání violoncellových partů do písně, která má jít na charitu. A tak jsem se mohl seznámit s dalšími budoucími kolegy. Úvazek bude pouze částečný, ale jsem rád, že konečně. Konečně se moje cesta za profesionálním muzikantstvím v tomto městě, ve kterém nic není nemožné stejně jako jednoduché, odebírá správným směrem!