Training

Postoupil jsem do druhé fáze. Prošel jsem konečně úspěšně dvěma pohovory a jsem v procesu školení. Tlumočení mě nikdo učit nebude. Z toho si mě vyzkoušeli po telefonu. Nicméně i tak jsme byli úspěšní uchazeči pozváni na "induction day"do jednoho z mrakodrapů v Canary Wharf. Blíže jsme se seznámili s náplní práce, kterou bude překládání pro pacienty v nemocnicích, a vyřídili nutné papírování. Než pro tuto společnost budu moct začít na volné noze (což nejspíše znamená velmi nepravidelně) pracovat, musím počkat, než mi bude vyřízen výpis z trestního rejstříku (proces ve Velké Británii drahý a zdlouhavý).

Přichází mi to paradoxně vhod. Dva týdny totiž teď příliš dostupný ani nebudu. Procházím školením druhým. Ono vlastně na práci ve fast foodu by toho člověk moc vědět nebo umět nemusel. Autoři projektu, jehož první pobočka se bude otevírat 14. července, jsou ale názoru, že bychom o všem, co zákazníkům podáváme, měli opravdu vědět všechno a chtějí mít v podniku lidi, kteří v prostorách budou zvládat více činností. Navíc razí teorii, že šťastný zaměstnanec odvádí lepší práci a mám dojem, že kolektiv, jehož jsem třetím nejstarším členem vybrali spíše pro to, že bychom spolu mohli dobře vycházet a jako tým lépe spolupracovat. Berou to na můj vkus trošku příliš vážně, hrajeme nejapné hry, že si občas všichni připadáme spíš jako na letním táboře. Jsme ale za stavění lidských pyramid a jiné voloviny placeni, tak co.

Konkurence tu je velká. Sítí občerstvení a restaurací nabízejících kuchyně všech možných zemí světa tu je hodně, takže každý nováček na trhu musí mít velmi dobře propracovanou strategii. Co z milého chování našich šéfů je strategie a co lidská přirozenost zůstává otázkou. Můžu ale říct, že se jen tak nudit nezačnu a že i tato zkušenost bude možná užitečná a určitě zajímavá. Navíc mi umožní začít se vyhrabávat z finančních nesnází.