England's mountains green

Perkusionista S mi při nastupování do auta na cestu na hraní s SL říkal zcela vážně, že to, že jsem o tu práci přišel, je jedině dobře. Pak jsme se s plných plic zasmáli tomu, že mám asi jako jeden z mála lidí na světě privilegium být vyhozen z fast foodu pro neschopnost práci vykonávat a prodiskutovali jeho návrhy, jak naložit s mou budoucností. Vyzvedli jsme zaskakujícího houslistu D, který nám nakoupil večeře v podobě kebabů a salátů v pitě a jelo se na večerní přesun do středoanglického hrabství Shropshire u hranic se severním Walesem. Dva Židi, Turek a Čech napůl etiopského původu jeli hrát tradiční anglickou hudbu.

Myslel jsem si, že si festival užijeme, budeme se přes den procházet mezi stany, naslouchat hudbě a vypravěčům, kterým vlastně tento festival je věnován, a ochutnávat místní ale. Se zaskakujícím houslistou by ale bylo co zkoušet, i kdyby SL nebyl workholik. A tak se k nám v průběhu šesti hodin zkoušení roztahaných po celém dni přidal židovský harfista M, Angličan původem z Leicestershiru, a na večerní koncert jsme všichni přišli ztrhaní a z našeho výkonu jsme měli (naštěstí, doufám, narozdíl od publika) smíšené pocity. Čekalo nás ještě jedno, nedělní, vystoupení, na které jsme už dorazili patřičně odpočati, což se samozřejmě odrazilo na našem výkonu. Nechci aby to znělo samolibě, ale málokteré folkové kapele se podaří roztančit publikum v neděli odpoledne.

Ačkoliv jsme byli dost zaneprázdněni aranžováním a zkoušením, něco z festivalu jsme každý viděli. Někteří členové do nedělního odpoledne nepřestávali potkávat další a další staré známé a já jsem chvíle volna od hraní využíval k procházení se mezi stany, naslouchání hudbě a vyprávěčů, kterým vlastně tento festival je věnován, a ochutnáváním místního ale. To vše převážně v neděli, kdy jsme se už radši nic nepokoušeli nazkoušet. Viděl jsem diskuzi francouzské písničkářky o původu francouzských výrazů v Angličtině, příjemné vyprávění dvou indických vyprávěčů, vystoupení mimů s Downovým syndromem a jednoho až zajímavě nudného anglického písničkáře.

Na hraní s SL je jednou z mnoha příjemných věcí to, že se člověk podívá za hranice metropolitní oblasti Londýna, pozná něco z Anglie a má možnost nadýchat se mezi loukami a lesy opravdového čerstvého vzduchu. Směrem na sever se taky počasí stává čím dál angličtějším a díky tomuto víkendu jsem plně pochopil oblibu čaje, který zde neustále popíjela většina účastníků festivalu. V tomto anglickém létě (podle francouzské písničkářky oxymoron) totiž člověk pořád potřebuje zahřát a slivovice přece jenom není vhodná pro celodenní konzumaci.

Folkoví hudebníci jsou i v Anglii jedna velká parta známých společně s vyprávěči, kteří jsou ještě k tomu často chorobně ukecaní a i na nejjednodušší otázky typu "Co je v tomto hrnci?" musí vymýšlet neskutečné příběhy plné staroanglické mytologie a poznatků moderní vědy. Příští víkend další festival a ve středu koncert v Derby. Za jiných okolností bych si na něco takového musel brát neplacené volno.