Na světě je mnoho věcí. Většinu z nich ale dneska už najdete na internetu! Je to dobře anebo špatně? Máme se čeho bát?
Nejsem odborník. Jsou ale věci, které jsou zcela očividné. Vyhledávám si futrály na cello a na youtube v kolonce na reklamy futrály na cello. Sháním bydlení a začínají mi vyskakovat inzeráty na podnájmy. Furtál bych si šel do obchodu koupit a každý na ulici by mě u toho viděl. Nejde o nic soukromého. Inzeráty na byty také nejsou nic dramaticky soukromého. Co ale, když jsem si dal vyhledávat náplasti proti chrápání a online mi začala být nabízená 100% řešení tohoto už tak trošku soukromého a poměrně trapného problému.
A co když někdo potřebuje viagru? Anebo trpí těžkou chorobou a chce se na bezmezné studnici informací přivzdělat? Bude mu g nabízet šarlatánské léky na rakovinu či klinickou depresi? Nejednalo by se v této situaci o velmi cynické porušování soukromí nemocných? Těžko říct, ale součástí mé práce v nemocnicích je mlčenlivost, protože v reálném životě jsou informace o zdraví pacientů považovány za důvěrné.
Už se vám někdy stalo, že jste se v emailu zmínili o nějaké oblíbené turistické destinaci a g vám začal nabízet hotely či levné lety? V předlistopadovém Československu policie otevírala dopisy a právem jsme to považovali za přinejmenším nehoráznost. Teď si provozovatelé našich serverů vesele projíždí naši korespondenci, aby nám mohl nabízet konzumní balíček šitý na míru.
Vrcholem je ale samozřejmě zrůdnost na osm od F. V dvacátém století se detektiv s lampou svítící do očí vyšetřovaného ptal, kde byl v ten a ten den a co dělal. Teď to uživatelé (už jich je víc než miliarda po celém světě) zcela dobrovolně dávají na svoji "nástěnku".
Není to ale nástěnka, kterou máte v kuchyni svého bytu. Kdyby u vás zazvonili zcela cizí lidé a chtěli, abyste jim dali seznam míst, kde jste byli, fotky vašich přátel a rodiny, toho, co jste měli k obědu či večeři a pokud možno co nejvíce informací o tom, jak se cítíte, jakou máte rádi hudbu a jaké je vaše politické přesvědčení, cítili byste se asi ohroženi.
Nejsem technofobní (dobře, možná trošku) a věřím, že informační revoluce, kterou prožíváme, je velká událost. Znamená demokratizaci přístupu k informacím. Vždy je ale něco za něco.
Tolik stručně o problému, nad kterým jsem v poslední době trošku přemýšlel. O tom, že nejsem paranoidní snad svědčí to, že toto vše píšu na blogu googlu. Pro zájemce o tuto tématiku doporučuji článek: http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2012122504
Žádné komentáře:
Okomentovat