College je taková otrava, že se o těch špatných věcech nebudu ani rozepisovat. Kupodivu nejsou až takovým problémem studenti. Jsou drzí a myslí si, že můžou vše, ale na to je člověk připraven. Je zvláštní nechat si říkat Sire. Inu, jiný kraj jiný mrav.
A taky jsem byl a až v dalekém Leedsu. Jsou to z londýnského King's Crossu jen asi dvě hodiny vlakem, ale už to je Sever. Sever mám rád, ten anglický. Člověk hned vidí, jak jsou lidé milejší i přes o poznání nehostinnější počasí. Nebo možná právě kvůli němu? Nahrávali jsme demo s indickými muzikanty. Je mi indická hudba ještě malinko neznámou, ale bylo po mě vyžadováno právě hrát jako západně školený cellista, že uděláme fúzi. A tak jsme fúzovali a doufám, že plány, které Indové s tímto projektem mají, vyjdou.
A přesto, že jsem se na konkurz dostavil v horečkách a s lehce vadným klavírákem, tak jsem obstál a snad nedlouho po Novém roce mě čeká první koncert s komorním orchestrem, který nese název města měst, inu, v názvu.
A končí kapitalismus. Střední vrstva stavící stany před Svatým Pavlem to sice nevytrhne, ale možná tomu tak je. Věci ještě nejsou špatné, ale je očividné, že chamtivost a absence pravidel chránících veřejnost tento systém ještě stále tak úspěšný stejně jednou potopí. Anebo někdo řekne: "Heleďte, všechny ty svoje dluhy a pohledávky si můžete strčit za klobouk! Jsou to jenom čísla, která jste si vymysleli, abyste mohli strašit veřejnost. Peníze, mají-li být penězi, musí mít hodnotu, která by měla být něčím, třeba zlatem, krytá. Jděte se zahrabat, dostanete velký kulový!" A vypukla by třetí světová. Anebo ne. Vyšlo by to všem, co panikaří s mayským kalendářem a kohspirační teoretikové by si vzpomněli na vtip: "Víte, co má hypochondr napsaného na náhrobku?"
Ze svého pokoje v Hackney to ale nevyřeším. A tak raději hledám jinou práci, třebaže jsem rád, že díky té stávající už nejsem úplná socka. A moc nebloguji, vím. Musím psát jiné věci. Ani se neptejte co, ani se neptejte!
Žádné komentáře:
Okomentovat