Setsakramensky

Hudba je mnoho věcí. Zvuk, jazyk, řád, krása, radost a mnoho dalších. Hudba je ale také svoboda. Svoboda vyjádřit se. Hudba je na pomezí materiálního světa a transcendence, pojítkem mezi světem pozemským a světem ideí. K dosažení schopnosti mluvit skrze svůj nástroj jsem strávil léta a léta cvičením etud, přetěžkých koncertů a sonát. Naučil jsem se svůj nástroj ovládat, byť ne dokonale. Nicméně, kolik dokonalých hráčů chodí po světě?

A tak se soustředí moje poznávání směrem ke svobodě kreativní. Vědět kdy co jak zahrát. Jazzové řemeslo je možná to nejzákladnější a současně nejtěžší, co by se muzikant na své cestě ke svobodě, po které toužím já, měl naučit. Říkám jazz, ale myslím tím obecně hudbu kreativní, improvizační. Ti nejlepší "jazzoví" muzikanti sami ví, že styly jsou pouze nicneříkajícími marketingovými škatulkami a hudebníci vyjadřující se různými výrazovými prostředky dochází anebo chtějí dojít ke stejnému cíli.

V improvizaci, řekněme, "jazzové" se mám ještě setsakramensky co učit. Klarinetista F se rozhodl výlety do Londýna pravidelně opakovat a s tím začíná naše snad slibná spolupráce, která je zatím v zárodku. Kdo chce takový zárodek vidět, nechť se podívá zde.

Díky tomu všemu řídne počet mých příspěvků, ale vlastně to znamená, že se mám dobře.